Vždycky jsem si říkala, že vzdělání pro mě bude opravdu hodně důležité. Chtěla jsem být totiž právnička nebo učitelka. Když jsem se s tímto svým snem svěřila mamince, nemohla jsem věřit vlastním očím. Moje maminka mi řekla, že dříve bylo jejím snem taky být učitelka anebo právnička. A taky maminka říkala, že později chtěla být lékařka. Jenomže potom zjistila, že lékařství je takový složitý obor, který by asi nezvládla. Nicméně ale moje maminka na vzdělání nikdy nezanevřela, protože to bylo pro ni opravdu důležité. Navíc když to tak vezmu, tak u nás v rodině se vždycky celkově obecně dbalo hodně na vzdělání.
Opravdu neznám doma v rodině někoho, který by neměl minimálně maturitu. U nás většinou všichni mívají vyšší odbornou školu a dokonce čtyři lidé mají vysokoškolské vzdělání. A dokonce můj jeden strejda z dalšího kolene má dokonce vzdělání MBA a jsem opravdu hrdá, že v rodině máme tak chytré lidi. A není to jenom tím. Možné je to taky tím, že všichni doma jsme hodně cílevědomí a taky si stojíme pevně za svým. Nakonec já jsem se po gymnáziu rozhodla, že půjdu na učitelství. Bavilo mě to a navíc mám ráda hodně malé děti, tak jsem si řekla, že pro mě třeba například učení na prvním stupni základní školy bude úplně ideální.
A jak roky plynuly, tak se mi splnil sen. Protože opravdu jsem dokončila školu, abych mohla dělat učitelku na prvním stupni. Později jsem si taky doplnila vzdělání tím, že jsem mohla vést taky lingvistické kroužky a to na angličtinu, italštinu a zatím francouzštinu. Baví mě se učit cizí jazyk. A taky jsem ráda, že se mi velký sen splnili a já konečně mohu pracovat tak, jak jsem si vždycky chtěla. A jaký byl váš velký sem, co se týká zaměstnání nebo vzdělání? Znám i několik případů, kdy mí známí mají jenom základní vzdělání, což je podle mě velká škoda. Takoví lidé by si mohli udělat alespoň učební obor.